Čvn 22, 2020 - Život    No Comments

Když se naše mysl splaší

Když se naše mysl splaší, dějí se pak věci milí braši.

Není nad to mít mysl klidnou, mít jistotu v sebe i v druhé neoblomnou.

Nemá smysl tížit mysl, starostí či nepohodou, bude lepší jíti s dobou, s životem i novou pohodou.

Pak se člověk jenom trápí, když problémy nám život krátí, není třeba v kruhu se motat, vždy je lepší strasti nechat.

Myšlenka střídá myšlenku, nakonec se v pasti ztratíš, pár bezesných nocí, zbytečně pak sílu vydáš, zhatíš.

Hlubokým dechem, představ si radost, že máš v životě všeho dost velkou hojnost, že požehnání tě stále provází, můžeš cítit v srdci radost, s vědomím že ti přece nic nechybí, neschází.

Není to vždy lehké, to moc dobře vím, je však dobré věci nehrotit, život přijmout, ať se dobře i volně cítím.

S láskou i oddaností životu i se vším co s ním souvisí

    Láďa.

Čvn 3, 2020 - Vztahy a přátelství    No Comments

Zářivá duše Romanka

Někdy potkáme v životě lidi, kteří nás prostě od samého začátku zaujmou a inspirují. Bývají často nenápadní, moc se na veřejnosti neprojevují, ale přesto všechno mají smysl pro detail a jsou prostě zdrojem obohacení a pohody. A novým mým dobrým přítelem je právě Romanka, o které chci také napsat pár řádků, protože hodně ovlivnila můj život a hodně se svým náhledem na život i na lidi kolem sebe, se zasloužila o vznik života bez zraku. Dá se říct, že mně od samého začátku při mém snažení hodně podpořila. Naše první setkání nebylo ničím výjimečné. Dělám masáže a Romanka se prostě ke mně objednala na masáž, jako každý jiný. Dalo by se říct, běžný klient, běžná situace. Ovšem, co mně na ní upoutalo, byl její projev, hlas i názory. Hodně se stará o svého tatínka, v té době co jsme se poznali se ještě starala o oba rodiče. Dává do své péče i pomoci opravdu všechno a mnoho času, protože to tak prostě cítí a je taková. Od samého začátku jsem se sní cítil opravdu dobře a jak jsem brzy poznal, cítili jsme to tak oba. Jednoho dne, jsem měl na masáže paní, která měla jako proceduru lávové kameny. Byl zrovna pátek a já se těšil, že si udělám svojí práci a začne víkend. Když paní odešla začal jsem uklízet a mýt lávové kameny. Zazvonil mobil a hlasový výstup mi čte Romanka. Ahoj Romi, jak se daří? Její otázka mně překvapila: ,,Ahoj jsi v práci?“ A já odpověděl: ,,Jak to víš, ano jsem.“ ,,Mohu se stavit?“ ,,Určitě,“ odpověděl jsem. ,,Tak zatím.“ Odložil jsem mobil a netrvalo to ani dvě minuty a někdo klepe na dveře. Šel jsem tedy otevřít a ve dveřích stála Romanka. Její nečekaná návštěva mně zaskočila, ale i potěšila zároveň. Povídá: ,,Chtěla jsem tě jen nachvilku pozdravit, ale pak musím za taťkou. Ale vidím, že uklízíš, pomůžu ti.“ A tak jsme uklízeli spolu lávové kameny a povídali jsme si. V té době, jsem ani neměl tušení, co taková malá příhoda může způsobit. Ale už tenkrát jsem věděl, že začíná nová etapa mého života, že začalo jedno to nádherné přátelství na celý život. Jak sis mohl milý čtenáři přečíst již dříve, měl jsem něco podobného s mým bratrem a kamarádem Ramkem. Tohle je další přátelství, které hodně ovlivňuje můj život a za které budu dokonce svého života neskonale vděčný. Romanka je čistá duše, která ráda pomůže tam, kde je třeba, je to typ člověka, který se s vámi bude smát, když budete mít radost, a bude s vámi plakat, protože jste vi zrovna smutní. Je trošku uzavřená, opatrná a hned každému nevěří. Ale kdo si její přátelství získá, toho zahrne bezpodmínečnou láskou a péčí. Je to žena s velkým srdcem a umí kolem sebe rozdávat pohodu, pokoj a každý kdo jí poznal, ví, že sní je prostě dobře. Máme také spoustu společných zájmů. Oba máme rádi duchovno a diskuze na toto téma trvají hodiny. Hodně probíráme také naše rodiny, diskutujeme o kartičkách a oba pracujeme s kvantovou energií. Prošli jsme spolu už hromadou krásných, ale i smutných chvilek. Její rodina je správná. Má manžela, který miluje přírodu a rád vyráží na kole. Má také tatínka, který už je ale na ní hodně závislý a hodně jí zaměstnávají jeho potřeby. Držel jsem jí za ruku, když zemřela její maminka, kterou měla opravdu moc ráda. A její děti, to je také velká radost. Se všemi jsem měl tu možnost a čest, se spřátelit. Zažíváme mezi sebou zajímavé chvilky spojení na duchovní bázi. Víme jeden o druhém, když někdo z nás něco řeší. Stačí, abych měl nějaké potíže s klientem a Romanka mi píše, že cítí smutek, nebo ví o tom, že zrovna něco zaměstnává mojí mysl. To samé cítím i já. Hodně nás sblížila nejen kvantovka, jak mi s oblibou říkáváme naší práci s energií, ale i společné vnímání a pohledy na věci v životě. Romanka byla jedna z lidí, které jsem měl možnost vidět při práci s energií. Nikdy před tím, s žádnou energií nepracovala. Pamatuji si moc dobře na chvilku, kdy si svojí první práci zkusila. Byla unešená z toho, jak jí to jde, i když si ze začátku nevěřila. Od té doby se snaží pomáhat tam, kde je třeba a věřte nebo ne, vždy dokázala lidem kolem sebe pomoci. Její práce je velmi intuitivní, přimá situace v léčení tak jak přicházejí. Má také moc ráda přírodu. Rodina je u ní na prvním místě, má ráda ve věcech řád a určitý pořádek. Její srdce ale hodně trpí také nespravedlností ve světě a těžce nese křivdu. To jsou vlastnosti ženy, se kterou je opravdu moc fajn být. Děkuji vesmíru za všechny smutky i radosti, které jsme mohli zažít i prožít. Získala si mé srdce a jsem moc vděčný za její přátelství i podporu. Jako hvězda jasná, tvá duše je velmi krásná i vzácná, chvíle těžké ti slzy přinášejí, radost i láska však tvé srdce vždy naplňují. Umíš pohladit i potěšit, smíchem svým rozzářit. To jsi ty má milá přítelkyně, tak srdcem i duchem krásná, děkuji moc za to, že jsi mi tak vzácná.

S láskou a pokorou

Láďa.

Kvě 31, 2020 - Zamyšlení    No Comments

Podoba přátelství

Když si uvědomíme a prožijeme slovo přátelství, vybaví se nám hromada lidí, kteří jsou našimi přáteli, kamarády.

Jaká je ale povaha přátelství dnes? Co očekáváme a co očekávají oni od nás?

V dnešní době máme různé názory i pohedy na přátelství. Je to ale často povrchní podoba, nebo jsme se svými přáteli často v kontaktu? Je pro nás důležité vědět, i věřit, že je dobré přátelství důležité v našem životě?

Opravdový přítel, s vámi vlétne do průšvihu, bude při vás stát, vždy je ochoten pomoci, když to potřebujeme. Ale je to všechno co očekáváme? Nemáme od našich přátel očekávat víc a být jim víc po ruce, když oni potřebují nás? Jsme opravdu ochotni sami sebe objetovat pro svého přítele?

To jsou otázky, které se mi honí hlavou pokaždé, když poznám dalšího čkověka, nebo když prožívám chvíle, které jsou vzácné, s přáteli čerpáme sílu, tu potřebnou energii kterou tak potřebujeme pro náš život.

Dnešní podoba většiny přátelství, je rychlá, nahodilá, díky sociálním sítím máme hromadu přátel, ale často jsou to přátelství, která jsou velmi povrchní. Kdo prožije opravdový vztah s jedním přítelem, přítelkyní, nebo skupinou přátel, kteřé v našem životě máme, a vydrží po celé roky, tak prožil a prožívá opravdové přátelství.

Můžeme mít hromadu známých lidí, kteří nás potřebují, protože je to pro ně nějkaým spůsobem výhodné. Ale opravdové přátelství, není jen o výhodách, ale také o nevýhodách, které v životě máme a prožíváme.

Jsme víc než kdy jindy schopni navazovat vztahy lehčeji, své přátele máme vždy poruce v mobilu, na e-mailu, nebo na facebooku. To je fajn. Ale když přátelství přetrvá věky, i různé neshody, nebo výměny názorů, hovoříme zde o opravodém přátelství.

S láskou a úctou

Láďa

Kvě 28, 2020 - Zamyšlení, Život    No Comments

Život není vždy snadný, přesto ho stojí za to žít

Když někdy procházíme životem s různorodými zkouškami, mnohdy každého z nás napadne, jaký mám vlastně život? Je důležité, co jsem dokázal, udělal, nebo řekl a co to přineslo lidem kolem mně?

Na tyto otázky, jsem se snažil si odpovědět v průběhu posledních měsíců několikrát. Vždy se práce nedaří podle představy, není vždy dostatek elánu a chuť něco řešit, také není vždy po ruce. Dotírají na nás pochybnosti, destruktivní myšlenky, nebo máme prostě jen depku. V těchto chvílích se vždy ptám: ,,Jaký je můj život?“

Co očekávám, čeho chci dosáhnout? A co mi brání v tom, abych byl opravdu šťastný a cítil se naplněný?

Jak mile si tyto otázky položím, rozhýbe se vše kolem. Energie našeho života se dá do pohybu, události naberou směr, kterým se mám ubírat dál. Jsem-li se svým životem plně spokojen a uspokojen, přichází stagnace, zůstávám stát na místě. Jsme podobni stromu, který zůstal ležet ve vodě, nebo stojí na místě, které mu nepřináší živiny a uhnívá, pomalu zaniká. Uvědomuje si, že je stále spokojeným stromem, že na něj svítí slunce, fouká příjemný větřík a to mu přece v životě a k životu stačí, nepotřebuje víc. Najednou mu začnou uhnívat kořeny, žloutnout listy, pomalu se ohýbá, až příjde silný vítr a vyvrátí ho z kořenů. Zůstane ležet a v posledních chvílích kdy si uvědomí, že leží se svojí hlavou na zemi, uvidí paprsek světla. A zatouží po slunci, které už neuvidí.

Tak je to i s naším životem. Zůstaneme-li dlouho stát na místě, začnou se naše dny odvíjet stále stejně, zabředneme do stereotypu, přestáváme snít a náš život je den ode dne nudnější a prázdnější. A v posledních chvílích ještě zatoužíme něco poznat, zažít, uvidět to, po čem jsme snili. Pak odcházíme do nicoty, a přežíváme.

Chceme takový život?

A to je právě ono. Jak se začneme ptát, dostáváme odpovědi. Když něco uděláme, může se zdát, že je naše snažení na počátku zbytečné bezvýznamné. Jednoho dne, se ale vše pohne způsobem, jaký jsme čekali asi nejméně. Do našeho života přichází svěží vítr, trochu nám ho zpřehází, a musíme trochu zamakat. Ale podle toho víme, že žijeme.

Naše duše si vybrala cestu rozvoje, poznávání, sbírání zkušeností. Pokud v tomto životě neuspěješ, protože si usnul na vavřínech, nebo si ztratil smysl života a nic pro tebe nemá cenu, skončíš to v dalším životě. Ale jinak a v jiné situaci i okolnostech, dokud touhu své duše nenaplníš.

Proto stojí za to, život žít, ne přežít. Pusť do svého života vítr, nech se ozářit sluncem a také ovlažit deštěm. Sem tam obdržíš nějakou tu zkoušku, ale posuneš se dál. Porosteš, tvůj život bude plný hojnosti, radosti i snů. Proto stojí zato život žít, ne přežít. Hledej chvíle naplnění, poznávej místa i čas, kdy tě může někdo obohatit, nebo ty můžeš obohatit a dát něco druhým kolem sebe. Naplň své sny, jdi za svojí vizí, neboj se dělat chyby, protože ty tě posouvají dál. To nejsou vždy chyby, to jsou lekce, které tě posouvají.

Děkuji za život, který teď mohu žít. Je pestrý, bohatý, má pro mně smysl. Stavěj domy, tvoř, dávej radost i lásku, rozdávej pokoj, odpouštěj. A tvůj život bude plný zážitků, výzev i radosti a také lásky.

S díky za dar života

Láďa

Kvě 24, 2020 - Zamyšlení, Život    No Comments

Náhodná setkání nejsou náhodná

Každé setkání s nějakým člověkem, nikdy nebývá náhodné. Naše duše každé setkání už dopředu znají. Znáte to, když někoho potkáte, tak u někoho najednou poznáváte, že jste se už někdy setkali. Podoba člověka, nebo jeho mluva, jednání, chování i charakter, jsou nám povědomé.

Muž potká ženu a ví, že s ní prožil někdy život před tím, někdo se na vás usměje a vám se vybaví podoba člověka, kterého jste viděli dříve. Je to podobné, jako když někam přijdete a víte, že jste dané místo viděli, či navštívili.

Každý z nás, si neseme ve svém životě, v duši, vzpomínku. Naše duše vědí, co se odehrálo v minulosti, vědí, co se odehraje dál. Vnímáme podobnosti v událostech, v situacích.

To že někoho potkáme, není náhoda. S někým, koho potkáme jednou, prožijeme celý život, někdo nás ovlivní jen na chvilku a někteří kolem nás jen tak projdou, ale nikdy to není náhodné setkání.

Krása života je ukryta v jeho rozmanitosti, v jeho mnohotvárnosti. A tak i naše setkání, mají být něčím jedinečným. Proto z každého setkání, vytáhněme co nejvíce pro svůj život, každý člověk, ať je nám vzácný.

S láskou a vdčností

Láďa

Kvě 19, 2020 - Zamyšlení, Život    No Comments

Chudoba a bohatství, je stav mysli

Procházíme dobou, kdy jsme zkoušení, jak obstojíme v existenčních, duchovních i dalších rovinách našeho života. Více než jindy, máme spoustu věcí, zdrojů i možností k dispozici a můžeme využít víc než kdykoliv před tím možností techniky, financí i podpory přátel na sociálních sítích. Přesto všechno je hromada lidí chudých. Proč to tak je?

Na tuto myšlenku mně přivedl náš rozhovor s mojí ženou, kdy jsme se bavili o tom, jaké mají někteří jiné možnosti, než máme my. A v jedné části jsme zmínili i chudobu. Moje žena bez nějakého uvažování prohlásila: ,,Tam už jsme.“ A mně se najednou v šoku otevřeli oči. Tedy pomyslně.

Chudoba i bohatství, je stav mysli. Nejdříve moje reakce byla taková, že veškeré mé snažení, hledání příležitostí jak zlepšit svůj život je v troskách. Vše co jsem udělal, najednou po prohlášení mé ženy, vypadalo, jako bych neudělal prostě nic. Jen se pachtil, honil a bezcílně bloumal životem, ve kterém jsou sny, ale žádný sen se nenaplnil. Musel jsem vyjít ven na balkón, abych se nadýchal čerstvého vzduchu a to prohlášení nějak zpracoval. A najednou my to došlo.

Jak se ve skutečnosti cítíme? Cítíme se být bohatí, nebo chudí?

To vše je náš stav mysli. Jak se cítíme, jak prožíváme život, jaké myšlenky kolem sebe šíříme, ať už vědomě, či nevědomě, vše se odrazí v následujících událostech, v tom, jak se bude odvíjet náš život. Je to velmi prosté.

Náš život, není jen souhra událostí, náhod, poznání a pochopení. Není to jen to, jak si stanovíme své cíle, kterých chceme dosáhnout.

Náš život je odrazem naší mysli. to, jak přemýšlíme a pak jednáme. S tím souvisí i naše bohatství i chudoba. Vše se odráží v našem chování i jednání.

Co s tím? Po tomto zjištění už věřím, že jsem schopen dosáhnout buď absolutní chudoby i bídy na základě toho, jak mé myšlenky, mé obavy, strachy nechám působit na svůj život. Kdykoliv budou mé myšlenky destruktivní, pesimistické nebo odmítavé k příležitostem, které mi život nabízí, na tolik bude má chudoba a bída patrná. Je třeba vědět, věřit, cítit, prožívat, že jsme bohatí, tím přitáhneme do svého života bohatství ne jen v penězích, ale i v mnoha dalších podobách. Tím že budeme šťastni, budeme děkovat za každý den našeho života a to i v případech, kdy se zrovna nedaří. Nesmíme dovolit, aby naše myšlenky byli sklíčené, smutné, destruktivní. Naší snahou by mělo být, mít myšlenky naladěné na přijímání energie, dávání a hojnost všeho.

Mám vše co potřebuji a jsem za to za všech okolností vděčný, raduji se z každé maličkosti, z příležitosti, která mi do života přichází. Příležitosti, které nás vedou k růstu, ukazují nám cestu k lepšímu, bohatšímu a naplněnému životu.

Milujte život, mějte rádi sebe i druhé, přejte sobě i druhým jen to nejlepší přitahujte pro sebe i pro druhé kolem sebe hojnost. A hlavně, věřme, aby se nám to dařilo i v těžkých dobách, kdy dostáváme různé zkoušky abychom mohli sami před sebou obstát.

S láskou a vdčností

Láďa.

Dub 29, 2020 - Pomůcky, Život    No Comments

Nevidím neslyším, ale přesto žiju

Jaký je vlastě život sluchově postižených se zrakovou vadou?

Tuto otázku mi lidé, se kterými se poznám pokládají často. A upřímně, někdy je velmi těžké odpovídat tak, aby si dokázal tázaný představit a pochopit, nakolik je takový život odlišný a zároveň plný zkoušek a výzev.

Nikdy to není jednoduché

Každé postižení sebou přináší různá úskalí a těžkosti, ale také radosti a jiné možnosti a to takové, které by člověk asi za běžných podmínek nečekal. Sluchové i zrakové postižení, označované také jako „hluchoslepota“, sebou nese těžkosti v podobě zhoršené orientace v prostoru, izolaci v podobě nedostatku informací, nemožnost se zapojit do společnosti tak, aby mohl běžně a normálně komunikovat. Ztráta sluchu i zraku dovede člověka hodně psychicky potrápit, může se cítit opuštěný, zbytečný, protože nemá dostatek informací nebo k němu přicházejí zkreslené.

Osobně v těchto stavech kdy není něco v pořádku, prožívám pocity beznaděje, myslím si, že nejsem užitečný, že společnosti nic nepřináším a připadám si hodně neschopný a všem ve svém okolí na obtíž. Tyto pocity mohou narůstat, pokud nemáte dostatečnou odezvu a lidi kolem sebe, kteří vás podpoří a v začátcích vám hodně pomohou tím, že vás prostě vezmou mezi sebe a pomohou vám tuto bariéru překonat. Je to ze začátku o trpělivosti a záleží také na psychické odolnosti člověka, který tuto vadu má. To je jen na takový malý úvod, aby si běžný člověk dovedl představit, jak to asi vypadá.

Když vás izoluje někdo od světla, aby jste neviděli, od zvuků, aby jste nic neslyšeli, nemáte přísun téměř žádných informací. Můžete cítit hmatem, čichem, senzibilní jedinci mohou vnímat kolem sebe šestým smyslem, který jim může mnohé říct. O komunikaci to ale moc není. Jste ve tmě a v tichu. To jen pro malou představu, jak to vypadá.

Měl jsem ale velké štěstí, protože mi moje rodina od samého začátku vytvářela podmínky pro to, abych se mohl řádně zapojit, kamarádi ve škole i doma mně brali mezi sebe. Při tom docházelo i k humorným situacím, kdy jsem se od srdce mohl a stále mohu zasmát i sám sobě. Takže naštěstí mnou zmíněné stavy nebyli moc časté. Sociální kontakt je v tomto případě hodně důležitý.

Když lidem nevadí, že se jich zeptáte několikrát za sebou „cože,“ nebo „ještě jednou“ a třeba taky plácnete něco a pak zjistíte, že jste vlastně úplně mimo mísu. Jsou to situace, které jsem se musel naučit překonávat a ještě teď mně to někdy zasáhne nepřipraveného. Přesto jsem vděčný za to, že mám i přes svojí vadu spoustu skvělých lidí kolem sebe.

Technika hodně pomáhá, i když není dokonalá

V dnešní době, může hodně pomoci technika, která tak jako tak, je už neodmyslitelnou součástí našeho života. Sluchově postiženým i hluchoslepým lidem, hodně pomáhají naslouchátka, která velmi ulehčují orientaci v prostoru. Jsou schopna pomoci díky různým nastavením při komunikaci s druhými lidmi, je možné kompenzovat ztrátu zraku tím, že jste schopni využít i trochu toho sluchu k orientaci podle zvuků. Nemohou nahradit běžný sluch, ale mohou vás hodně posunout o pěkný kus dál ke komunikaci a k životu.

Sám za sebe mám poměrně hodně vysokou ztrátu sluchu, můžete si to představit jako tlumení běžného poslechu o 110 decibel. Obecně vzato zvuky ke mně nepřicházejí v běžném hlasitém poslechu. Nebo slyšíte zvuk, ale už nerozumíte mluvené řeči, nebo jen hodně zblízka. Sluchadla vám zvuk zesílí natolik, že jste schopni rozumět a když kolem vás není velký hluk i normálně komunikovat a vnímat.

Technika jde dopředu a tedy i sluchadla. Bohužel je zde jedno úskalí a to je cena techniky. Pokud máte štěstí a nemáte vysokou ztrátu sluchu, budou vám stačit cenově dostupnější sluchadla. Můžete si pořídit i cenově vyšší kategorii, bude to pro vás takový bonus při poslechu. Cenově nižší varianty sluchadel dovedou i dnes sluch slušně kompenzovat. Mají ale méně funkcí, nezvládají tak dobře zvládat podmínky v hlučném prostředí. Sluchadla vyšších cen už mají výkonnější procesor, umí díky různým funkcím kompenzovat ztrátu sluchu směrovými mikrofony, umí lépe rozeznávat zvuky v rušném prostředí.

Pokud jste měli tu smůlu, že máte vyšší sluchovou ztrátu, bude narůstat i cena sluchadel. Tato cena se může pohybovat od 25000,- do 80000,- Kč. Pořízení takové pomocné techniky vás může tedy občas trochu potrápit.

Pojišťovny nedávají mnoho, zbytek si musíte sehnat. A úřady práce v našich podmínkách na tento typ pomůcky nepřispívají. Osobně volím sluchadla vyšší cenové kategorie, protože komunikace při práci a v běžném životě je pro mně velmi důležitá. Navíc je zde možnost lepší orientace v prostoru, ve kterém se pohybuji. Sluch zde hraje nemalou úlohu. Sluchadla jsou velmi citlivá technická zařízení a bohužel podléhají při nošení podmínkám prostředí. Proto je jejich životnost běžně 5 až 7 let, pak už jsou přece jen poruchová. A je opravdu velmi nepříjemné, když vás taková situace zastihne nepřipravené.

Mohou pomoci i nadace

V dnešní době nemusíme spoléhat jen na možnosti státu, ale můžeme se obrátit i na nadace. V době psaní tohoto článku, zrovna zkouším oslovit několik nadací které by mi mohli něco přispět na pořízení kvalitních sluchadel. Je to jedna z možností, jak zmírnit dopad na ekonomickou náročnost a chci se vyhnout dalším úvěrům. Na sluchadla sháním prostředky jednou za 5 let, abych předešel možnému vyřazení ze života, pokud by současná sluchadla už nešla opravit.

Jaké nadace mohou pomoci?

Byli mi doporučeny následující nadace: Nadace Olgy Havlové, Nadace charty 77, Konto Bariéry, a Nadace Agrofert.

Můžete i vi pomoci tím, že pro lidi se sluchovým či zrakovým postižením pošlete příspěvek na tyto nadace.

Co dodat na závěr?

Žádné postižení není jednoduché. Postižení zraku a sluchu patří bezesporu mezi komplikované vady. Je škoda, že v České republice stále nejsou pro tyto lidi podmínky pro bezproblémové pořízení pomůcek pro lidi se zdravotním postižením. Je tu sice mnoho práce uděláno, ale úřady a pojišťovny neřeší využitelnost pomůcky a její potřebnost pro konkrétního člověka, ale většinou ekonomickou náročnost.

Proto jsem se rozhodl jít cestou vlastní svépomoci. zkoušel jsem jít cestou úvěru, ale ukázalo se, že je to hodně zatěžující záležitost. A svojí prací ne vždy mohu své potřeby úplně pokrýt, obzvláště když se jedná o tak cenově náročné pomůcky jako jsou sluchadla. Proto vznikl projekt Život bez zraku, abych zkusil najít možnost hledání prostředků ne jen pro sebe, ale i pro další kolem mně.

Pokud by jste chtěli podpořit mojí činnost, budu Vám velmi vděčný. V kontaktech najdete i číslo účtu určené pro tento projekt. Velmi děkuji za podporu.

Blízcí přátelé i rodina, to jsou důležití lidé, kteří lidi se zrakovým i sluchovým postižením hodně posouvají dopředu. Technika je skvělá věc, ale přátelství která v našich životech jsou a přetrvávají, to je prostě poklad, který nelze nijak nahradit.

Proto opravdový dík za to, že Vás moji milý mám.

Bez Vás by to prostě nešlo.

S vděčností i díky

Láďa.

Bře 20, 2020 - Život    No Comments

Změny přicházejí

Změny přicházejí, tvoříme nové možnosti.

Poslední události, které otřásají naší společností, vládami, ekonomikou i lidmi obecně, nám nastínili otázky: Co bude dál? Bude vše tak jako dříve?

Koronavirus nepřišel náhodou!!!

To co se děje nepřišlo náhodou. Po takové změně, už lidstvo volá dlouho. Potřebovali jsme se zastavit, najít a začít hledat další možnosti našeho rozvoje, zkvalitnit náš život.

Vrátit se domů, ke kořenům, k sobě samým. Nejde jen o zastavení a o dopady v důsledku koronaviru, ale jde o celkový předěl společenských, sociálních i ekonomických hodnot.

Společnost, která dosud fungovala, už jednoduše nemohla dál takto fungovat. Musel přijít zlom, něco, co dokázalo zastavit ne jen svět, ale i nás jednotlivce.

Potřebujeme se více semknout, být víc spolu, v rodinách, s přáteli i kolegy. 

Je tu obrovská šance začít znovu a ještě lépe. Znovu se postavit na nohy, znovu začít žít jako lidé, kteří pracují a přitom myslí i na prospěch svých přátel, známých kolem sebe.

Postupně se bude vytrácet hamižnost, lakota a lidé k sobě pomalu začnou nacházet cesty. Ten kdo bude bohatý, obohatí všechny kolem sebe a ten kdo bude chudý, už nebude muset prostě být chudý. 

Tohle bylo obrovské přání mnoha myslitelů, tohle je čas začít znovu. Začít šetřit prostředí kolem nás, začít znovu žít v souladu s přírodou i lidmi.

Už není čas si hrát na svém písečku, přišel čas dělat, jednat a tvořit s úmyslem ne jen pro sebe, ale i pro druhé.

Vše co se teď udělá, se podrobí zkoušce. Bude se hodnotit to, co jsme mohli a udělali pro celek, a jaký to bude mít užitek ne jen pro nás, ale i pro všechny kolem nás.

Přijdou nové technologie, které nám hodně usnadní život i práci a zároveň budou velmi šetrné k životnímu prostředí. 

Najdeme možnosti, jak zlikvidovat hromady odpadu, který se kolem nás vlivem naší činnosti nakupil. Planeta nám pomůže, abychom to zvládli, ale především to musíme chtít zvládnout my.

Planeta tu bude s námi, ale i bez nás. My, jako lidstvo, jako živý celek, organizmus, musíme najít další možnosti, jak se spojit, tvořit a pomáhat.

Čeká nás ještě mnoho práce, ale také nás čeká hodně pochopení, a budeme si uvědomovat všechny souvislosti, které povedou k nápravě škod, povedou k lepší ekonomické situaci, začneme řešit problém sociální, ekonomický.

Lidé už nebudou chtít žít ve shonu, za málo možností, za nulovou hodnotu. Začneme si utvářet podmínky pro život, který přinese prosperitu i v nejchudších vrstvách. Než to ale nastane, budeme muset ještě mnohé pochopit, mnohé ještě musíme poznat. Ale ten čas už je blízko.

Současné vlády padnou, ekonomika se zhroutí, ale zároveň nastoupí něco nového, bude se to rozvíjet a začnou se dít změny, které pocítíme všichni.

A to v celosvětovém měřítku.

Sen každého z nás, je žít kvalitní život. Teď dostáváme šanci s tím něco udělat. Ukažme vůli, schopnost vytáhnout ze situace s koronavirem to nelepší, posilujme naše zdravé hodnoty, vytvářejme přátelství, žijme bohatší život.

Tahle situace nám nemá nahnat  strach, ale naopak nás má posunout dál.

Krásné a radostné dny, i když každý přerod je těžký posílá a nám všem přeje ze srdce

     Láďa.

Led 15, 2020 - Vztahy a přátelství    No Comments

O našem přátelství s Ramkem

Dobrých přátel není nikdy dost.

A takových přátel, kteří s vámi zůstávají po celou dobu vašeho života, těch je pomálu. Proto bych se rád podělil o své přátelství právě s Radimem, který mi hodně pomáhá při tvorbě tohoto projektu, a je pro mne bratrem, přítelem, kamarádem, druhem do všech životních situací. Spolu jsme toho už hodně zažili. Známe se už od střední školy, chodili jsme spolu na Evangelickou akademii, oba jsme odborní pečovatelé. Máme mnoho společných zájmů, a v každém z průšvihů v životě jsme byli, a jsme, jeden druhému oporu.

Naše první setkání

Radim nastupoval na Evangelickou akademii dva roky po mně. A jak to v životě bývá, vše je zařízeno tak, abychom mohli pochopit a poznat, že to pro nás bylo nejlepší. Radim chtěl nastoupit rovnou z osmičky na Evangelku, ale nedostal se. Zaměření školy ho ale natolik zaujalo, že šel do devítky, aby mohl na školu nastoupit. A jak mi sám mnohokrát vyprávěl, vždycky chtěl pomáhat lidem.

Setkali jsme se tenkrát na druhé budově Evangelky, která byla nově otevřená asi rok. Byl jsem vybrán, abych posloužil jako názorná ukázka toho, jak se chovat k nevidomým lidem. Měla to být jedna z věcí, která měla rozhodnout o přijímačkách na Evangelku, totiž, jak se umíme chovat v situacích, které nejsou zrovna běžné. Vešel jsem tedy do třídy, kde už byli nervózní čekatelé na přijímačky a mezi nimi seděl právě Radim. Něco jsem řekl zájemcům o životě nevidomých a zeptal jsem se: „Přátelé, představte si, že na přechodu pro chodce s vámi čeká nevidomý, kolem vás se řítí jedno auto za druhým. Jak nevidomého člověka oslovíte, nebo jak se k němu zachováte?“ Z řady studentů vystoupil Radim, bylo na něm vidět, že je hodně nervózní. Nabídl mi pomoc a co se nestalo:

Prostě mně chytil kolem ramen a že mně převede přes cestu. A tento čin rozhodl.

Jeho neohroženost se mi moc líbila a i když chudák v té době nevěděl, jak se vlastně má chovat, udělal prostě to, co považoval za nejlepší. Jednou rukou mně tlačil před sebou a přitom se hodně snažil, abych neupadl. Bylo mi ho tenkrát líto a zároveň jsem k němu začal cítit obrovské sympatie a náklonnost. Hned jsem věděl, že budeme přáteli. Už si nepamatuji co jsem mu tenkrát na to řekl, on případně doplní. Jisté však bylo, že už tehdy jsem si moc přál, aby nastoupil, líbil se mi od samého začátku.

Naše životy

Od samého začátku, co nastoupil Ramek na školu, se životy nás obou hodně změnily. Začali jsme spolu bourat bariéry mezi zdravotně postiženými a zdravými lidmi obecně. Zažili jsme spolu mnoho akcí a mnohdy to byly situace hodně těžké a kritické. Ale vždycky nás to posunulo o hodně velký krok v životě vpřed. Prošli jsme spolu první lásky, plakali jsme jeden druhému v náručí, když jsme jeden z nás procházeli krizí a nikdy jsme jeden druhého nechali ve štychu, ať už šlo o peníze nebo pomoc.

O životech mně a Radima ještě budete číst, postupně zde naše příhody zveřejníme.

Za přátelství s Ramkem budu do konce svého života nesmírně vděčný a ještě jistě spolu zažijeme mnoho nádherných i těžkých chvilek, které život přináší.

Ramku, děkuji za to, čím pro mně jsi a čím mohu být já pro tebe.

S pokorou i láskou

Láďa

Zářivé jitro

Zářivé jitro

Když ráno vstaneš a slunce probouzí tě zář

To v tobě se radost zdvihá, úsměvem ozdobíš tvář

Protáhneš své tělo a káva z kuchyně už voní

Do tvých uší tiše zní lahodných písní tóny

To chystá se tvůj nový den

Už jsi se vzbudil, zdál se ti krásný sen

Sen o tom, kdo má tě rád

O tom, kdo své srdce  chce ti dát

Je ti dobře, v duši máš dnes klid

Víš jistě, že můžeš zase naplno žít

Cítíš vděčnost za vše dobré i špatné

Tak už vstaň a prožij svůj den krásně

Láska je v srdci a oheň v tobě hoří

Uvidíš co den ti přinese a co život stvoří

Potkáváš lidi, co jdou kolem tebe

Někdo se k tobě blíží, cítíš, jak směje se na tebe

Jako to slunce jasné, vzduch je svěží

Už k tobě tvá milá běží

Znáte se už léta, však chcete jen

Sdílet a prožít vše, co přinese nový den

Na každém dni, jak přichází

Je něco radostného, pěkného,

Ať radost, naděje i láska z našich srdcí nikdy neodchází

Máme přece jeden druhého

Každičké ráno je jinak jedinečné

Někdy smutné, někdy zasněné

Vždy den svůj však začni vděčně

Poděkuj za život, že zatím žijeme dostatečně

A díky za vše dobré i špatné ať zní

A radost, naděje a láska pokaždé tvé nitro zaplní

Budeš pak celý den jako perla, budeš rozdávat štěstí svého dary

Překonáš v lásce všechny strasti i nezdary

A když přece jen vstaneš se srdcem těžkým

Odpusť sobě i jiným a hned ucítíš vůni květin

Život naplno žij a neboj se jít dál

Brzy poznáš, že za tebou jsou těžké chvíle, co jsi překonal.

S láskou a pokorou

Láďa

Stránky:12»